10 doporučení pro vaše nové posily z řad absolventů
Září se rozbíhá, a to znamená mimo jiné jedno – na pracovním trhu se začínají poohlížet po nabídkách čerství absolventi vysokých škol, kteří se pravděpodobně již za pár týdnů stanou novou krví i vaší firmy.
Pro recruiting to znamená často hořkosladkou zprávu. Musí se připravit na fázi očekávání, že se podaří zalepit personální díry a posílit týmy o tolik potřebné juniorní pozice. A fázi zklamání, během níž se budou ve spoustě věcí s absolventy – tak jako každý rok – míjet.
Dnešní absolvent je pravděpodobně zetkař. Počítejte s tím
Co je dobré mít letos na paměti? Především – letošní absolventi budou s největší pravděpodobností z ročníků 1998–2001. Tedy „zetkaři jak vyšití“. Navíc budou do práce vstupovat s poměrně zásadním hendikepem – dva roky života jim ukousla koronavirová krize, s jejímiž dopady bojují nejen Češi – a teď je myšleno především v sociální sféře. Na jednu stranu je pro ně práce na dálku, digitální komunikace a hybridní pracovní mód normou, na druhou stranu jim mohou chybět zcela základní komunikační a sociální dovednosti. Mohou bojovat s disciplínou, z čehož pramení špatná organizace práce, nízká efektivita a všeobjímající frustrace.
Demonstruje to například výzkum Mary Christie Institute, podle kterého není aktuální generace absolventů vůbec připravena na práci „od devíti do pěti“. Především kvůli stavům úzkosti a deprese, kterou muselo řešit 53 % z tisícovky studentů bakalářského studia. Co je však podstatnější – 39 % z nich obviňovalo školu, že je na sociální život a povinnosti nedokázala dostatečně připravit.
Proč je to důležité zmínit? Protože je pravděpodobné, že i čeští absolventi to budou cítit podobně a od zaměstnavatele – jakožto autority – budou očekávat spoluúčast na řešení i takto osobních problémů.
Proto jsme pro vaše nové kolegy – čerstvé absolventy – připravili jednoduchý návod, který jim pomůže zorientovat se v situacích, které vám jako „mazákům“ mohou připadat banální. A vy si ho můžete upravit a poskytnout ho třeba jako součást přednástupového onboardovacího balíčku.
1) Nevím, jak proběhnou první dny, mám z toho hrůzu
V každé firmě to vypadá jinak. Nemá smysl se stresovat. Začátky vás provede pracovník HR nebo sparing partner – tedy některý z kolegů. Měli by vám jednoduše vysvětlit, co se od vás očekává a jak bude onboarding – tedy fáze, kdy se stáváte součástí týmu – probíhat. Po vás se chce v podstatě jediné – nedělat, že všemu rozumíte, pokud tomu tak není. Naopak se ptejte, pokud vám není něco jasné. A taky se obrňte trpělivostí, občas se stane, že některé věci nejdou tak rychle, jak by si obě strany přály. Pokud budete mít dojem, že onboarding „neodsýpá“, například dlouho čekáte na techniku nebo zřízení přístupů, nebojte se a upozorněte na to.
2) Nastoupil jsem, ale mám dojem, že jsem jako kůl v plotě
Ve firmě s vybudovanou firemní kulturou se vám to spíš nestane. A pokud ano, je to špatně a není to vaše chyba. V takovém případě je pravděpodobné, že došlo k některému z těchto scénářů: Buď jste si špatně porozuměli s kolegy, kteří vás onboardují, a ti mají dojem, že přesně víte, co se po vás chce. V takovém případě se na ně obraťte s tím, že jste se pravděpodobně minuli v domluvě. Je to přirozené a stát se to může.
Druhá varianta je, že se „zasekl“ onboarding v některé z technických fází – třeba čekáte na techniku nebo přístupy. V takovém případě se jasně doptejte na termín, kdy má být vše hotovo, a pokud není, bijte na poplach.
Hypoteticky se může stát, že vám nepřidělili partnera pro onboarding, ale to už je hrubá chyba, kterou byste neměli řešit vy. Zeptejte se proto člověka, se kterým jste hovořili naposledy – nejčastěji to bude někdo z HR – na další kroky.
A jak dlouho je „normální“ být bezprizorní? Když odmyslíme, že z principu to normální není, jeden lehce zmatený den odpustit můžete. Pokud druhý den není žádná změna, zkuste situaci řešit podle návodů výše.
3) Kolegové ze mě nadšením nehýří a baví se se mnou jen z nutnosti
S nejbližšími kolegy vás seznámí nadřízený nebo personalista. Pokud to nikdo neudělal a jen tak vás „hodili do vody“, může to znamenat dvě věci. Buď se jedná o cílenou – byť necitlivou strategii firmy, nebo tuto část nemá prostě zvládnutou a něco to o ní vypovídá.
Kolegům nemějte za zlé, že se hned nedruží – mohou mít hodně práce, potřebují stejně jako vy nějaký čas na to, aby se s vámi, jako s novou kolegyní nebo kolegou sžili. Můžete navázat kontakty nejprostším možným způsobem – zkuste small talk v kuchyňce, když si jdete dělat čaj nebo kávu, zeptejte se, jestli někdo nechce také. Můžete zkusit přinést i nějaké dobroty z cukrárny za rohem, to většina lidí pookřeje.
Že si vy sami nepamatujete jména ostatních, berte s nadhledem. Nikdo není dokonalý, za pár dní se to zlepší. O svém pocitu se nebojte mluvit s onboardovacím manažerem, může na základě toho pomoci situaci změnit – třeba tím, že týmu lépe popíše vaši roli a urychlí třeba seznámení na neformální akci.
4) Nezapadl jsem do kolektivu, ani já si nemám s kolegy co říct
Pokud jste ve firmě jen pár dní, je na domněnky tohoto typu brzy. Počkejte do prvního většího teambuildingu a na to, až se vám kolegové trochu otevřou. Pokud ale ten samý pocit máte i na konci zkušebky, pak to může být celkovým nastavením firemní kultury, která je prostě jiná, než jste zvyklí.
V takovém případě se objednejte k personalistovi nebo vašemu vedoucímu manažerovi a vše s ním proberte ještě dřív, než se například rozhodnete odejít. Pokud však vaše rozhovory nikam nevedou, pak je čas si přiznat, že nejste na správném místě. Začněte hledat novou příležitost. Dlouhodobě vám takový stav vůbec nic dobrého nepřinese.
5) Máme píchačky, hlídá se čas strávený prací a musím hlásit, kam jdu
Hlídat čas – nejen příchody a odchody, ale třeba i dobu strávenou na úkolu – není nutné hned brát jako diktát a šmírování. Pro firmu jsou to velice důležitá data, se kterými dále pracuje a pokud s nimi umí zacházet, naopak je využije ve váš prospěch. U některých typů pracovišť se navíc může stát, že zvláště z bezpečnostního hlediska a povahy prostoru je evidence pohybu vyžadována. Také nezapomínejte na to, že má firma informační a výkazovou povinnost vůči státu.
Na druhé straně má mít každá firma mechanismy pro to, aby zbytečnou administrativu nepřeháněla. I zde platí – ptejte se a upozorňujte. Pokud byla například domluva taková, že do práce můžete chodit ve volnějším režimu a hledí se hlavně na to, aby byla hotová práce, ale děsí vás, co o vás poví turniket, pak se jen ujistěte, že to obě strany pochopily správně.
6) Všichni očekávají, že po úvodním onboardingu všechno znám a umím, přitom plavu v základních věcech
Ať už vám chybí jakákoliv dovednost, kterou jste měli při onboardingu pochytit, nebo nezvládáte pokročilou práci s počítačem a softwarem, na kterou jste lákali při pohovoru, je potřeba si to nejen sám sobě přiznat. V CV a na pohovoru se mlžit nemá, ale pokud se tak stalo, proberte to se svým vedoucím manažerem nebo u personalistů. Vaše firma může nabízet řadu kurzů, které vás strachu zbaví a pomohou nedostatky dohnat.
Neumět všechny věci a ovládat stoprocentně všechny programy, které firma využívá, je normální. Často stačí jen pár týdnů praxe a brzy budete jistější. Pokud jsou vaše nedostatky v práci se softwarem větší, základní technologickou gramotnost dokážete po práci nebo o víkendech dohnat samostudiem, stačí jen chtít.
7) Nadřízení i kolegové mají pocit, že od počátku musím vše umět, jsou nepřiměřeně přísní
Toto je bohužel otázkou nastavení firemní kultury. Ve zdravé firmě se s tímto přístupem příliš nesetkáte, přestože určitý tlak může být součástí firemní strategie. Nikdy by však neměl přerůst v kritiku nebo pocit nedostatečnosti.
Může se pochopitelně stát, že vaše vedení má přehnaná očekávání, pak je ovšem velice rychle nutné otevřít otázku, zda se na danou pozici skutečně hodíte právě vy – juniorní člověk se zatím omezenými zkušenostmi, a tím i kompetencemi.
Zároveň je možné, že se s kolegy míjíte lidsky a to, co vy vnímáte jako kritiku, myslí zcela jinak. Poproste HR oddělení o případnou jednoduchou mediaci – často může být problém jen v mezigenerační komunikaci.
8) Neumím si najít cestu ke klientům a zákazníkům, kritizují mé chyby
Taková situace se stát může, ale opět to není vaše chyba. V prvních fázích byste se měli dostat jen k práci, na kterou svými kompetencemi stačíte. Pokud to za vás neudělá přímo manažer, nebojte se klientovi nebo zákazníkovi naznačit, že jste zatím v zácviku. Přenastavíte tím totiž jeho očekávání a předejdete většině nepříjemných komentářů. Samozřejmě se nebojte zmínit svému manažerovi, že je vám taková situace nekomfortní, a klidně přijděte sami s návrhem, jak ji řešit – třeba tak, že klienti či zákazníci budou po nějakou dobu lépe informování o tom, že teprve začínáte.
9) Zadaná práce nejde stihnout. Termíny jsou moc krátké
Zafixujte si důležité pravidlo. Pokud kývnete na termín, přebíráte zodpovědnost za realizaci práce v daném čase. Jakmile zjistíte, že nestíháte, dejte vědět a analyzujte společně s vaším vedoucím manažerem, v čem je problém.
Hlavní chyba může být v příliš rychlém kladení vysokých požadavků. A je také možné, že zatím neznáte preciznost, s jakou máte úkoly plnit – pokud máte na splnění zadání hodinu, ale máte pocit, že byste potřebovali den, zkuste projít plnění úkolu krok po kroku a zjistěte, kde se vám časová alokace zbytečně nafukuje.
Zároveň se ale ujistěte, že sami zvládáte rozumně plánovat svůj čas a priority. Bez toho to určitě nepůjde. Rozhodně se nepokoušejte prokrastinovat, protože tím problém pouze oddalujete, ale neřešíte. Naučte se, že prokrastinace bývá spíše voláním vašeho mozku o pomoc – práce vás nebaví, nevíte, jak začít nebo vám od počátku přijdou cíle nerealistické. Adresujte tedy spíše tyto věci.
10) Plat i benefity jsou jiné, než jsem si představoval
Jedna věc je představa, druhá věc je, na čem jste se při nástupu dohodli. Pokud firma neplní váš dojem z toho, jaké jste očekávali plat a benefity, pak jde nespokojenost spíše za vámi. Stejně tak, pokud jste na podmínky kývli, ale už dopředu víte, že nejste spokojeni a frustrace z vás je vyloženě cítit.
Jiná je situace, když firma neplní sliby, na kterých jste se dohodli. Nechte si potvrdit černé na bílém od HR oddělení, jak se bude vyvíjet váš plat po skončení zkušebky a na jaké benefity máte nárok. Pokud jsou něčím podmíněné, mějte tyto parametry také jasně definované. Tím se vyvarujete zklamání, že třináctý plat a pět týdnů dovolené pro vás zatím neplatí a že i čtvrtý měsíc budete brát stejné peníze, protože váš tým nesplnil stanovená KPI.
Kde není člověk, může být aplikace
Víte sami, že váš onboarding není dokonalý a že to výhledově nebude lehčí? Popřemýšlejte, jestli trávíte svůj drahocenný čas skutečně jen tam, kde to dává smysl. U řady kroků je totiž možné opřít se o pomocníka v podobě HRIS systému a vést kompletní onboarding přes něj. Novému kolegovi se nestane, že by nevěděl, co dělat, všechny informace bude mít vždy u sebe. A vy nebudete opakovaně vymýšlet kolo.
Nevěříte? Podívejte se, jak to řešíme třeba my ve Sloneeku.
